Novinky

Naší advokátní kanceláři se v průběhu roku 2015 podařilo pro naše klienty zrušit celou řadu nezákonných úprav směrných částí územního plánu Prahy. Úspěch ve věci se odvíjí od závěrů Nejvyššího správního soudu vyslovených v jeho usnesení, č.j. 1 Aos 2/2013 -116 ze dne 17. března 2013, týkajícího se tzv. regulativů, neboli kódů využití území.

Ústavní soud vyhověl naší ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu a nálezem sp. zn. IV. ÚS 3572/14 potvrdil pokračující tendenci přiznávat aktivní žalobní legitimaci spolků k podání návrhu na zrušení územního plánu.

Dle názoru Ústavního soudu uvedeného v nálezu:  „Omezení aktivní legitimace občanského sdružení … (spolku) na pouhé procesní otázky v řízení před orgány veřejné správy je neudržitelné jak z hlediska mezinárodních závazků České republiky, tak i z hlediska dikce příslušného vnitrostátního právního předpisu (§ 70 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…). Občanům sdruženým ve spolku nelze upírat právo na společnou účast při rozhodování o jejich životním prostředí jen proto, že založili spolek jako specifickou právnickou osobu, na kterou delegovali svá práva přímé účasti na ochraně přírody a krajiny.“

Právo myslivosti nepatří v rámci právní praxe k těm frekventovaným. Přitom většina pozemků mimo zastavěná území měst a obcí je součástí některé z uznaných honiteb. Zákon o myslivosti neřeší otázky vztahu mezi vlastnictvím pozemků a výkonem mysliveckého práva důsledně, a proto v praxi vzniká množství obtížně řešitelných otázek.  Stejně tak nezřídka dochází k rozporům mezi držiteli či uživateli společenstevní honitby. Speciálně pro komunální vlastníky pozemků je pak důležitá otázka, zda s honebními pozemky nakládá účelně a hospodárně ku prospěchu územního společenství jako celku či pouze ku prospěchu omezeného okruhu osob.