Ne mnoho držitelů a uživatelů honiteb je ochotno investovat čas a prostředky do řádného vedení své agendy. Následkem však může být neplatnost přijatých rozhodnutí, ukládání sankcí ze strany orgánu myslivosti i odvoditelná odpovědnost statutárů za vzniklou škodu. Předsedové, členové výboru a honební starostové mají totiž povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
V První řadě je třeba pro přehlednost ujasnit dva obvyklé pojmy - držitel honitby (honební společenstvo - HS), který buďto honitbu sám užívá, anebo (což je častější) ji pronajímá honitbu uživateli (myslivecký spolek - MS).
Honební společenstvo
Honební společenstvo je zjednodušeně řešeno seskupení vlastníků pozemků v dané honitbě, kdy pouze tito mohou být jeho členy. Člen má práva účastnit se projednávání záležitostí HS a hlasovat na členské schůzi. Mnoho vlastníků o tom, že jsou členy nějakého honebního společenstva nemá povědomí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina vlastníků pozemků jsou členy honebního společenstva. Mezi vlastníky jsou ti, co mají zájem se na myslivosti v honitbě podílet, ale i takoví, kterým je to jedno. Zájmu bývá i mezi vlastníky více.
Podle zákona všichni členové ručí za závazky honebního společenstva (§ 27 odst. 1) zákona o myslivosti). Nesou tak díl odpovědnosti za případné dluhy, které by hospodařením společenstva vznikly a které by nepokryl majetek společenstva. Toto ustanovení bývá pro většinu vlastníků překvapující. Fakticky by to mělo pro vlastníky znamenat, že pro zvyšující náročnost administrativy, častější kontroly dodržování mysliveckých, veterinárních a hygienických předpisů hrozí, že za chybný postup společenstva ponesou díl odpovědnosti za sankce. Taková situace není vnímána pozitivně zvláště za situace, kdy honební společenstvo honitbu samo užívá a výhody z honebního společenstva plynou toliko těm, kteří mají o lov a myslivost aktivní zájem.
Za takové situace je na místě zajímat se blíže o způsob fungování honebního společenstva, žádat změnu zaběhlých pořádků a zajištění kontroly řádného využívání honitby. Druhou možností, kterou se většina rizik přenese na další subjekt je pronájem honitby – typicky mysliveckému spolku.
Otázka členství v honebním společenstvu
Honební společenstvo má ze zákona povinnost vést seznam svých členů. Pokud další osoba nabude vlastnictví k pozemku člena HS, stává se automaticky členem HS(1) a jako členské se pak počítají také všechny ostatní pozemky nacházející se v honitbě, vlastněné touto osobou. Nikoliv pouze ty, kde byly nabyty od člena HS. Jinak tomu však bylo v minulosti, neboť zákon o myslivosti se v této otázce měnil.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vést seznam řádně je při průměrné výměře honitby v ČR (2) velice náročné a nákladné. V reálném světě, kdy k převodům vlastnictví může dojít každý den je plnění této povinnosti velmi problematické. A tak ji bohužel řada honebních společenstev neplní a vychází při hlasování z historických seznamů, či soupisu zakládajících členů. Takový postup by však mohl být shledán rozporný se zákonem.
Obdobně protiprávní by mohla být shledána praxe plných mocí. Nezřídka stává, že je k zastoupení vlastníka předložena plná moc, kdy zmocnitel již zemřel, pozemek převedl na druhého, anebo vyplyne, že plnou moc nikdy nepodepsal. Stává se také, že hlasů na plných mocích je i více než členských hlasů evidovaných v seznamu členů. To podle zákona samozřejmě není možné.
Myslivecký spolek
Je subjektem založeným nejméně třemi myslivci a jeho správa je řešena obdobně jako „normální“ spolek občanským zákoníkem a vnitřním předpisem – stanovami. Nejvyšším orgánem spolku je členská schůze, které vnitřní a statutární orgány předkládají zprávy a návrhy (typicky výbor, předseda a hospodář). Všechny tyto osoby mají právem stanoveny povinnosti, a zodpovídají se členské schůzi a členská schůze je může úkolovat i odvolat (resp. u hospodáře navrhnout jeho odvolání orgánu SSM). Otázka odpovědnosti Za dodržování zákonných povinností uživatelem je odpovědný statutární zástupce. Pokud ten není schopen zajistit, aby členové dodržovali právní předpisy – zejména ve vztahu k zvěři – péči a lovu, veterinárním a hygienickým předpisům, atd. vystavuje spolek riziku sankcí ze strany orgánů veřejné moci a potažmo sebe k náhradě škody, neboť má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
Státní správa myslivosti
Klíčovým subjektem pro režim v honitbách je v zásadě kromě uživatele honitby (hospodář, myslivecká stráž) také orgán státní správy myslivosti (SSM), kterým je úředník pověřené obce s rozšířenou působností. Ten může nyní po novelizaci vynucovat dodržování zákona a to zejména k plnění plánu lovu, řádnému sčítání a na základě podnětů a svědectví též vést správní řízení o přestupcích a sankcionovat uživatele i konkrétní myslivce za v zákoně uvedené přestupky. Vzhledem k tomu, že na úseku myslivosti je udělováno pokut řádově méně, než např. rybářství, dá se do budoucna očekávat zvýšená aktivita směrem k projednávání přestupků a udělování sankcí uživatelům honiteb. Vzhledem k specifikům právní úpravy doporučujeme případné problémy konzultovat s právníkem, který se této problematice věnuje.
Mgr. Filip Čierny, spolupracující advokát
------------------------
(1) Pokud podle § 26 odst. 1) zákona o myslivosti písemně neoznámí, že s členstvím nesouhlasí (platí podle znění zákona účinného od 27.2.2003).
(2) Průměrná výměra honitby v roce 2016 činila 1184 hektarů.