V roce 2004 přijal parlament České republiky novelu zákona o vnitrozemské plavbě (zák. č. 114/1995 Sb.). Předmětem této novely bylo ustanovení, že rozvoj a modernizace vodní cesty na Labi mezi říčními km 129,1 a 91,5 je ve veřejném zájmu (zjednodušeně řečeno). Skupina senátorů toto ustanovení napadla u Ústavního soudu. V roce 2005 vydal Ústavní soud nález (Pl. ÚS 24/04), který vešel do povědomí pod populárním názvem Jezy na Labi. Ústavní soud v něm ustanovení zákona zrušil. Nepovažoval za souladné s ústavním pořádkem, aby právní předpis stanovil, že rozvoj a modernizace konkrétní vodní cesty je ve veřejném zájmu. Ústavní soud v tom totiž spatřoval narušení principu dělby moci. Splnění podmínek k vyvlastnění, a tedy i určení, zda konkrétní záměr je ve veřejném zájmu, je předmětem individuálního posuzování v průběhu správního řízení. Je tedy v rukou moci výkonné. To ale přijetí novely v případě konkrétního záměru na konkrétním místě vylučovalo.
Nastavený diskurs Ústavní soud dále podpořil nálezem týkajícím se výstavby vzletové a přistávací dráhy na dnešním Letišti Václava Havla (Pl. ÚS 24/08). Tímto nálezem reagoval Ústavní soud na zákon o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně (č. 544/2005 Sb.). Podle tohoto zákona vzletovou a přistávací dráhu letiště odpovídající svým umístěním platnému územnímu plánu hlavního města Prahy a platnému územnímu plánu města Hostivice, označil za veřejný zájem. Ani zde tedy zákonodárce nedodržel požadavek obecnosti právního předpisu a narušil dělbu moci stejně jako v případě jezů na Labi. Proto Ústavní soud zákon zrušil.
Proto mohl působit překvapivě nález Ústavního soudu ze srpna 2022 (IV. ÚS 2763/21). V této věci se jednalo o zřízení věcného břemene na pozemcích na Turnovsku za účelem strpění umístění části distribuční soustavy a jejího provozování. Zřízení věcného břemene představuje jednu z forem vyvlastnění, protože taktéž znamená podstatný zásah do vlastnického práva dotčené osoby. Zřízení věcného břemene správní orgány opřely mimo jiné i o energetický zákon (zák. č. 458/2000 Sb.), v němž je „natvrdo“ stanoveno, že stavby související s přenosem, distribucí, výrobou a dalšími činnostmi spojenými s vedením elektřiny (plynu či tepelné energie) jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Vlastník dotčeného pozemku se tedy proti zřízení věcného břemene bránil i tím, že popsané ustanovení energetického zákona je protiústavní. Považoval ho za srovnatelné s ustanovením z nálezu Jezy na Labi. Správní soudy se s jeho názorem neztotožnily, obrátil se proto na Ústavní soud. Ani ten mu ale nedal za pravdu.
Mezi touto věcí a Jezy na Labi viděl Ústavní soud podstatný rozdíl. V Jezech na Labi totiž zákon pojednával o konkrétním záměru – rozvoji a modernizaci určitého konkrétního vodního toku v rozmezí konkrétních kilometrů. Zde je ovšem dle soudů situace odlišná. Energetický zákon totiž stanoví veřejný zájem na všech stavbách souvisejících s vedením elektřiny (plynu či tepelné energie), nikoliv na jedné konkrétní stavbě. V tomto případě tedy zákonodárce obecně vymezil, které stavby (např. přenos, distribuci a výrobu elektřiny) jsou z hlediska jejich významu ve veřejném zájmu. Nezasáhl tím ovšem do individuálního posouzení, zda je možné v tomto konkrétním případě stavbu považovat za stavbu ve veřejném zájmu. Nenarušil tedy dělbu moci tak, jak učinil v Jezech na Labi.
Je dobré zdůraznit, že nález Ústavního soudu z roku 2022 nezkracuje vyvlastňované (či ty, kteří jsou povinni strpět věcné břemeno) na jejich právech. Přestože je totiž veřejný zájem na určitých činnostech deklarován v zákoně, nic to nemění na povinnosti správního orgánu v každém jednotlivém případě posoudit, zda tento veřejný zájem převáží nad zachováním dosavadního vlastnického práva.
Podobně by u Ústavního soudu zřejmě nepochodili stěžovatelé, kteří by například napadali ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny či třeba lázeňského zákona. I v těch jsou totiž v obecné rovině stanoveny záměry, které jsou ve veřejném zájmu.
Pro zájemce o toto téma si dovolujeme upozornit na seminář zaměřený na vyvlastňování, který se seminář uskuteční ve středu 26. dubna od 13 do 16 hod. Podrobnější informace o semináři najde na zde.
A pokud máte zájem o tento seminář či o další témata našich vzdělávacích akcích a napíšete nám na email
Mgr. Zuzana Kadlecová
Mgr. Vítězslav Dohnal