Střelnicí se pak dle zákona o zbraních rozumí komplex zařízení a prostorů určených pro bezpečnou střelbu ze zbraní kategorie A, B, C a D[1]. Provozována může být pouze na základě zvláštního správního povolení.  

Jakým způsobem se vydává povolení k provozování střelnice?

Povolení k provozování střelnice vydává příslušný útvar policie na základě formulářové žádosti doložené povinnými přílohami dle ustanovení § 52 odst. 4 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu[2]. Na řízení o povolení provozování střelnic se pak subsidiárně použije úprava obsažená v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť se jedná o správní řízení. V rámci tohoto řízení totiž orgán moci výkonné vykonává působnost v oblasti veřejné správy, při které rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Úkolem příslušného útvaru policie je posoudit doložení povinných příloh a zajištění bezpečného používání zbraní a střeliva.

Kdo může být účastníkem řízení o povolování střelnic?

Účastníkem řízení je primárně žadatel a vlastníci pozemků, na kterých je střelnice umisťována[3]. Okruh účastníků tohoto řízení však zahrnuje i další dotčené osoby[4], na které příslušné policejní útvary policie nezřídka kdy zapomínají. Za tyto dotčené osoby by pak měly být považovány ty osoby, které mohou být dotčeny na svých právech zejména z hlediska bezpečnosti. Určující by zde měl být typicky dostřel zbraní na střelnici.

Co když nejsem považován za účastníka řízení o povolování střelnic?

Pokud příslušný útvar policie nezahrne do okruhu účastníků řízení další dotčené osoby, musí tyto aktivně požádat o své účastenství v řízení. Pokud by však již byla střelnice povolena nebo účastenství nebylo v probíhajícím řízení přiznáno, nezbývá dotčeným osobám než využít opravné či dozorčí prostředky. Podle okolností připadá v úvahu stížnost[5], odvolání[6], podnět k provedení přezkumného řízení[7] či ochrana před nečinností[8]. Eventuálně připadá v úvahu i správní žaloba[9], ta je však přípustná až po vyčerpání řádných opravných prostředků. Opravné prostředky však podléhají určitým lhůtám, je proto potřeba jejich včasného užití. Problematické to může být zejména v případě, kdy dotčené osoby nemají povědomí (případně ani mít nemohou) o vydání příslušného rozhodnutí o povolení provozování střelnice. Pak lze doporučit si takové rozhodnutí vyžádat[10] a pak podle okolností (zejména časových) využít prostředků k nápravě.

Musí být střelnice projednána v územním či stavebním řízení?

Jednou z listin, které je povinen žadatel doložit k podané žádosti o vydání povolení provozu střelnice je listina prokazující oprávnění užívat nemovitost jako střelnici[11]. Žadatel o vydání povolení k provozování střelnice by tak měl doložit příslušné územní či stavební rozhodnutí. Pokud by jej žadatel nedoložil, měl by příslušný útvar policie řízení přerušit, popřípadě řízení zastavit nebyla-li by listina ve stanovené lhůtě doložena. Z hlediska územních rozhodnutí by střelnice měla být povolována režimem územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení nebo o změně využití území[12]. Záležet bude na tom, zda obsahuje střelnice stavební objekty či nikoliv. Požadovaný režim rozhodnutí ve stavebním řízení[13] je pak určována charakterem staveb, které jsou na střelnici umístěny.

Co když nemá střelnice žádné stavby?

V případě střelnice, která neobsahuje žádné stavby, by se mohlo zdát, že příslušný stavební úřad nemá o čem rozhodovat, respektive nemá co povolovat. Avšak provozováním střelnice je vnášena do území nová činnost, která může mít vliv na široké okolí. Z tohoto důvodu tak střelnice bez staveb podléhá režimu rozhodnutí o změně využití území. V rámci územního řízení se pak prověřuje nejen soulad střelnice s územním plánem, ale rovněž i další vlivy týkající se například bezpečnosti provozu, omezení blízkých komunikací, hluku či ekologické zátěže. Vlivy, které není oprávněn posuzovat stavební úřad jsou posuzovány zvláštními orgány podle své působnosti, a to formou závazných stanovisek.

Jaká procesní mají práva účastníci územního a stavebního řízení?

Účastníci správních řízení mají především právo nahlížet do spisu (a s tím spojené právo činit si výpisy a pořízení kopie)[14], právo být příslušným správním orgánem vyrozuměn o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí[15], právo se ve věci vyjadřovat[16], navrhovat důkazy[17], uplatnit námitky[18] a právo na podání opravných prostředků[19]. Pro účely územního a stavebního řízení je klíčové podání námitek. Ty se je možné podat pouze ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní orgán, k později uplatněným námitkám se totiž nepřihlíží. Rovněž se nepřihlíží k námitkám, které překračují rozsah dotčení jeho práv. Neuplatnění námitek pak může mít pro účastníka vliv při pozdějším podání opravných prostředků či při podání správní žaloby.

Jaké skutečnosti jsou účastníci řízení oprávněni namítat?

Zjednodušeně řečeno lze ve stavebním řízení uplatňovat námitky vztahující se k samotné realizaci stavby střelnice, zatímco v územním řízení je možné namítat širší okruh námitek vztahující se k vlivům, které přinese samotné umístění střelnice. Nutno také zmínit, že některé námitky lze uplatnit již v procesu pořizování územního plánu, zejména pokud by územní plán přímo umožňoval umístění střelnice. Pro náležitou ochranu svých práv tak nezbývá než sledovat úřední desku obce, zda se nepřipravuje nový územní plán nebo jeho změna.

Podléhají střelnice posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA)?

Některé střelnice mohou být dále předmětem posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Půjde zejména o takové střelnice, které svou plochou překračují výměru 1 ha. Takové totiž budou spadat pod bod 116 přílohy č. 1 k uvedenému zákonu[20]. Záměr střelnice překračující plochou limit 1 ha budou podléhat oznamovací povinnosti[21] k provedení zjišťovacího řízení[22]. V tom se prověří, zda záměr má nebo nemá významné vlivy na životní prostředí a zdraví lidí. Závěr zjišťovacího řízení pak bude jeden z podkladů pro vydání územního rozhodnutí.

Závěr

Režim povolování provozu střelnic často zůstává pouze v rovině povolení vydané příslušným orgánem policie. Zejména u venkovních střelnic nepodléhajícím režimu stavebního řízení se totiž často zapomíná na to, že střelnice mají být prověřeny také v rámci územního řízení, či z hlediska vlivu na životní prostředí, a to ve svém důsledku na úkor vlastníků sousedních pozemků či orgánů a osob chránících životní prostředí. Opačným nežádoucím extrémem je zase zneužívání procesních práv, která jim právní řád svěřuje. Je tak často na správních orgánech, aby ke všem účastníkům přistupovaly rovným a odpovědným přístupem a dostatečně posoudily veškeré možné negativní vlivy střelnice. To nebývá však nebývá vždy jednoduché, a to i s ohledem na v některých případech pouze obecnou právní úpravu povolování střelnic.


Mgr. Jiří Cihlář, advokátní koncipient

 ------------------------

[1] Ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Jednotlivé kategorie zbraní se však mohou změnit s ohledem na připravovanou novelizaci zákona o zbraních.