Ve věci náhrady škody je několik rovin, které doporučujeme brát do úvahy. Jedno je však jasné, o nárocích budou v důsledku rozhodovat soudy a jejich judikatura.

Za situace, kdy k uplatnění nároku krizový zákon stanoví krátkou 6 měsíční lhůtu a rozhodování před soudy a tvorba judikatury může trvat podstatně déle, doporučujeme následující postup:

1) Vytvořit přehled škod, které Vám v příčinné souvislosti se zákazy a omezeními vznikly. Přestože to krizový zákon nespecifikuje, neodkazuje na občanský zákoník v rozsahu užití definice škody, tak lze předpokládat, že při plošném zákazu – např. uzavření provozoven, je možno skutečně vycházet z toho, že škodou se rozumí to, o co byl snížen majetek poškozeného a lze počítat i s náhradou ušlého zisku.

2) Evidovat a archivovat podklady a důkazy o majetkové újmě, logiku k jejího výpočtu. Doklady o skutečnostech podstatných a odůvodňujících úvahu, že bez zásahu státu by škoda nevznikla se mohou v budoucnu hodit. Klíčové může být také evidovat a doložit si snahu poškozeného předejít vzniku škod. Tyto okolnosti mohou být poměrně individuální, mohou záviset na specificích daného provozu, místa, ve kterém se provoz nachází i jiných podmínek.

3) Specifikovat okamžik vzniku škod, neboť tato skutečnost může být vzhledem k neustálým změnám nařízení, opatření a usnesení podstatná. Klíčové to bude pro odůvodnění nároků pro případnou žalobu.

4) Po skončení uceleného období, např. měsíce či dvou probrat situaci a zajištěné podklady a přehledy s advokátem, který se v problematice orientuje. Ten může pomoci nároky utřídit a domluvit se na bezpečném postupu.

za tým AKDB

Mgr. Filip Čierny, spolupracující advokát