Nařízení vlády č. 433/2022 Sb. (platné od 1. ledna 2023) s účinností od 1. července 2023 mění hlukové hygienické limity, a to poměrně zásadním způsobem. Současně upouští od dělení pozemních komunikací do kategorie I. až III. třídy, přičemž hygienické limity hluku budou platit pro všechny druhy pozemních komunikací bez rozdílu. Stírá se i rozdíl mezi limity hluku uvnitř a vně ochranného pásma dráhy. 

Již před časem jsme se v naší kanceláři zabývali tím, zda je možné prostřednictvím žaloby ve správním soudnictví (resp. návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části) dosáhnout přezkumu tzv. úplného znění územního plánu. Dospěli jsme k závěru, že nikoliv. Nyní nám dal za pravdu i soud.

Vlastnické právo není právem absolutní, je možné jej za určitých podmínek omezit. Za významnější omezení vlastnického práva musí vlastníci obdržet náhradu. Soudy se již opakovaně zabývaly specifickým typem omezení vyplývajícím z územního plánu. Ten spočívá v tom, že stát či územní samospráva znemožní vlastníkovi využití jeho pozemků podle jeho představ tím, že mu na nich v územním plánu vymezí např. plochu pro dopravní infrastrukturu, příprava této výstavby se však významně protahuje.

Vlastnické právo není právem absolutním. To znamená, že je možné jej omezit při splnění zákonných podmínek. Podle Listiny základních práv a svobod je vyvlastnění možné pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Splnění těchto podmínek se samozřejmě stává předmětem sporů. Jednu ze sporných otázek řešil opakovaně i Ústavní soud. Konkrétně to, zda je možné, aby zákon výslovně určil, že některé záměry jsou ve veřejném zájmu.