Novelizace stavebního zákona je klíčovým momentem týkající se stavebního procesu. Nový stavební zákon byl schválen v roce 2021, závěrečnou podobu (nebo v to alespoň na delší dobu můžeme doufat) dostal až novelou, která byla podepsána dne 22.5.2023 prezidentem republiky. Novelizace přináší úpravy, které mohou výrazně ovlivnit stavební projekty a veřejnou politiku v oblasti stavebního práva. V tomto článku si přiblížíme důležité aspekty novely stavebního zákona a zhodnotíme jejich význam.

Do smluvních jednání a smluvních vztahů s architekty a projektanty se i v praxi promítá rozsudek Nejvyššího soudu o výkladu zákonné licence v případě, kdy konkrétní podmínky licenční smlouvy nejsou mezi stranami ujednány (ve smlouvě o dílo, objednávce).

Novelou stavebního zákona z roku 2018 byla výrazně omezena možnost občanských sdružení a spolků, zabývajících se ochranou přírody a krajiny a dalších veřejných zájmů, účastnit se řízení vedených na základě stavebního zákona. V poslední době však byly ze strany Nejvyššího správního soudu vydány rozsudky, které účastenství těchto ekologických spolků v předmětných řízeních znovu v určitých případech vrací do hry. A to tam, kde je součástí zejména územního řízení závazné stanovisko ve věci výjimek ze zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nebo závazné stanovisko ke kácení dřevin.

Účelem územního plánování je organizace stavebního i dalšího využívání území tak, aby se jednalo o využívání vyváženě propojující hospodářský, sociální a environmentální rozvoj. V územním plánu se závaznou formou projeví vůle volených zástupců občanů o tom, jak by území obce mělo do budoucna rozvíjet. Taková představa volených zástupců zhmotněná v územním plánu se ovšem může dostat do přímého konfliktu s představou vlastníků pozemků, jak by chtěli využívat pozemky ke svému největšímu prospěchu. Může tím dojít k zásahu do vlastnického práva. V některých případech může za takový zásah náležet náhrada.

Vlastnické právo je možné omezit. Při významných omezeních náleží dotčeným vlastníkům náhrada. Jednou z forem takového omezení jsou případy, kdy jsou územním plánem obcí vymezena veřejná prostranství na soukromých pozemcích.

Změnou regulace v územně plánovací dokumentaci se mohou výrazně změnit podmínky pro to, jaké stavby a s jakými parametry mohou vlastníci v území realizovat. Může dokonce dojít k tomu, že výstavba bude zcela znemožněna. Náleží za takové omezení vlastnického práva náhrada? Nabízíme on-line seminář určený pro advokátky, advokáty, koncipientky a koncipienty, stejně jako pro zastupitelky, zastupitele, pracovnice a pracovníky správních úřadů či pro vlastnice a vlastníky nemovitostí. 

Nařízení vlády č. 433/2022 Sb. (platné od 1. ledna 2023) s účinností od 1. července 2023 mění hlukové hygienické limity, a to poměrně zásadním způsobem. Současně upouští od dělení pozemních komunikací do kategorie I. až III. třídy, přičemž hygienické limity hluku budou platit pro všechny druhy pozemních komunikací bez rozdílu. Stírá se i rozdíl mezi limity hluku uvnitř a vně ochranného pásma dráhy. 

Již před časem jsme se v naší kanceláři zabývali tím, zda je možné prostřednictvím žaloby ve správním soudnictví (resp. návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části) dosáhnout přezkumu tzv. úplného znění územního plánu. Dospěli jsme k závěru, že nikoliv. Nyní nám dal za pravdu i soud.