Nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., se dotkl i úpravy společenství vlastníků jednotek. Účinností nového občanského zákoníku byl zrušen zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. a s tím i vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek vydané nařízením vlády č. 371/2004 Sb. Nová právní úprava se vztahuje nejen na společenství vlastníků vzniklá po účinnosti nového občanského zákoníku, ale i na společenství vlastníků vzniklá před účinnosti tohoto zákona (společenství vzniklá do 31. 12. 2013 včetně). Společenství vlastníků vzniklá do 31. 12. 2013 nyní mají dle § 3041 odst. 2 nového občanského zákoníku čas pouze do 31. 12. 2016, aby upravila svoje původní stanovy vytvořené ještě před účinnosti nového občanského zákoníku. Pokud tak neučiní, soud je k tomu vyzve a v této výzvě jim zároveň stanoví přiměřenou lhůtu k nápravě. V případě, že společenství vlastníků v této lhůtě nepřizpůsobí dosavadní stanovy podle znění nového občanského zákoníku, může mu soud uložit pokutu.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal usnesení, ve kterém k námi podané kasační stížnosti přiznal aktivní žalobní legitimaci zástupce veřejnosti v přezkumu územního plánu. Dosáhli jsme tak průlomu v soudní judikatuře v této věci, když dosud správní soudy včetně NSS možnost žalovat územní plán zástupcům veřejnosti upíraly.

Dne 12.4. 2016 se v hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR konala pod záštitou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR panelová diskuse na téma „Znečištění zápachem“ – Otevřená otázka zákona o ochraně ovzduší. Tato panelová diskuse byla uspořádána v rámci novely zákona o ochraně ovzduší (sněmovní tisk 678), která je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně. Panelovou diskusi moderovala místopředsedkyně Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR a bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, se svými příspěvky vystoupili zástupci úřadů (MŽP, ČIŽP, krajské úřady), obcí a firem zabývajících se technologiemi na snižování zápachu.

Pro obecní a krajské samosprávy, pro orgány územního plánování i pro případné další zájemce nabízíme seminář "Jak pořídit územní plán, aby ho soud nezrušil". Seminář se zaměřuje na rozbor rozhodovací praxe správní soudů s cílem identifikovat nejčastější důvody, pro které soudy zrušují územní plány a další opatření obecné povahy.

Naší advokátní kanceláři se v průběhu roku 2015 podařilo pro naše klienty zrušit celou řadu nezákonných úprav směrných částí územního plánu Prahy. Úspěch ve věci se odvíjí od závěrů Nejvyššího správního soudu vyslovených v jeho usnesení, č.j. 1 Aos 2/2013 -116 ze dne 17. března 2013, týkajícího se tzv. regulativů, neboli kódů využití území.

Ústavní soud vyhověl naší ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu a nálezem sp. zn. IV. ÚS 3572/14 potvrdil pokračující tendenci přiznávat aktivní žalobní legitimaci spolků k podání návrhu na zrušení územního plánu.

Dle názoru Ústavního soudu uvedeného v nálezu:  „Omezení aktivní legitimace občanského sdružení … (spolku) na pouhé procesní otázky v řízení před orgány veřejné správy je neudržitelné jak z hlediska mezinárodních závazků České republiky, tak i z hlediska dikce příslušného vnitrostátního právního předpisu (§ 70 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…). Občanům sdruženým ve spolku nelze upírat právo na společnou účast při rozhodování o jejich životním prostředí jen proto, že založili spolek jako specifickou právnickou osobu, na kterou delegovali svá práva přímé účasti na ochraně přírody a krajiny.“

Právo myslivosti nepatří v rámci právní praxe k těm frekventovaným. Přitom většina pozemků mimo zastavěná území měst a obcí je součástí některé z uznaných honiteb. Zákon o myslivosti neřeší otázky vztahu mezi vlastnictvím pozemků a výkonem mysliveckého práva důsledně, a proto v praxi vzniká množství obtížně řešitelných otázek.  Stejně tak nezřídka dochází k rozporům mezi držiteli či uživateli společenstevní honitby. Speciálně pro komunální vlastníky pozemků je pak důležitá otázka, zda s honebními pozemky nakládá účelně a hospodárně ku prospěchu územního společenství jako celku či pouze ku prospěchu omezeného okruhu osob.