Veřejné prostranství je plocha, kterou z povahy věci může užívat předem neomezený okruh osob. Jedná se o prostory přístupné každému bez omezení - slouží tedy k obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
V praxi dochází k tomu, že zastupitelstvo obce v územním plánu určí, že určitý prostor je veřejným prostranstvím. Judikatura soudů dospěla k závěru, že ačkoliv prostory splňující zákonné znaky veřejného prostranství jsou veřejným prostranstvím ex lege, je to obec (resp. obecní zastupitelstvo), kdo v samostatné působnosti rozhoduje o pořízení územního plánu a kdo územní plán vydává. Samotná obec tak minimálně nepřímo může ovlivnit, zda ten který pozemek bude, či naopak nebude veřejným prostranstvím (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 561/2012). Jako příklady takových prostranství v územních plánech lze poukázat na plochy pro účely veřejných komunikací či silniční vegetace okolo nich (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009 či sp. zn. 28 Cdo 1537/2009, dále např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2520/15), prostranství pro chodníky a přístřešky pro kontejnery (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4525/2011) anebo například veřejná zeleň (viz usnesení ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2509/2012).
Z ustálené judikatury plyne, že pokud dochází k omezení vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada. Soudní praxe přitom dospěla k závěru, že náhradu je možné vymáhat jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.
Bezdůvodné obohacení vzniká na úkor vlastníka užíváním jeho věci bez právního důvodu. Neexistuje tedy žádné oprávnění, na základě kterého k užívání může docházet. Neoprávněný uživatel tak získává majetkový prospěch. Pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení není rozhodné, nakolik intenzivně byla věc skutečně využívána (v jakém rozsahu nebo časovém období). Nejvyšší soud k tomu (např. v usnesení ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4525/2011) uvedl, že obec bezdůvodně obohacuje na úkor vlastníka pozemku, jenž je svým charakterem veřejným prostranstvím. Pokud není v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu. Je tomu tak i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, nebo rozsudky ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, a sp. zn. 33 Odo 1064/2005).
Nárok je tedy s ohledem na výše uvedené potřeba vymáhat po obci, v níž se veřejné prostranství nachází. Ústavní soud totiž dospěl k závěru, že omezení vlastnického práva musí kompenzovat ten subjekt, v jehož prospěch k omezení dochází. Veřejná prostranství jsou užívána především občany té obce, ve které se nacházejí. Pro obec je tedy existence veřejného prostranství prospěšná.
Soudy se také zabývaly výší náhrady. Bezdůvodné obohacení náleží v cenové úrovni odpovídající tomu, jaké částky by musel v daném místě a čase vynaložit, aby si (zpravidla) formou nájmu zajistil užívání nemovitosti obdobného charakteru. Při určení konkrétní výše této náhrady soudy vycházejí z hodnoty práva užívání, které odpovídá výši nájemného z pozemků nesloužících k podnikání. Ty jsou regulovány výměry Ministerstva financí.
Nárok se uplatní u civilního soudu, a to dle okresu, v němž má žalovaná obec své území. Výše soudního poplatku se odvíjí od výše uplatňovaného nároku. Lhůta k uplatnění nároku u soudu není neomezená. Subjektivní promlčecí lhůta v případě bezdůvodného obohacení je 3 roky.
Pro zájemce o téma náhrad za omezování vlastnického práva územními plány si dovolujeme upozornit na online seminář, který se bude konat 8. 6. 2023 od 13 do 16 hod. Bližší informace k semináři: http://www.dohnalbernard.cz/index.php/novinky/seminar-nahrady-up. Přihlásit se můžete i pokud se Vám termín nehodí, všichni přihlášení obdrží videozáznam a prezentaci a budou moci zaslat lektorům i své dotazy.
Mgr. Zuzana Kadlecová
Mgr. Vítězslav Dohnal