V prvním bodě musím určitě zmínit, že účinnost nového stavebního zákona je tzv. dělená. Znamená to, že některé paragrafy nabydou účinnosti dříve než jiné. Pro pochopení problematiky dělené účinnosti je třeba rozlišit stavby vyhrazené a stavby jiné. Výčet vyhrazených staveb nalezneme v příloze č. 3 zákona č. 283/2021 Sb., kdy tato příloha mimo jiné uvádí typicky dálnice, dráhy, letecké stavby, ale i zásobníky plynu či velké elektrárny. U těchto staveb nabývá zákon účinnosti již 1.1.2024. Co se týče staveb jiných než vyhrazených, zde nastane účinnost dne 1.7.2024.
Původním plánem nového stavebního zákona bylo zřízení čistě státní stavební správy včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Tuto koncepci však zákonodárce opustil. Stávající struktura stavební soustavy ( obecní a krajské stavební úřady, Ministerstvo pro místní rozvoj) zůstává zachována, dojde pouze k zavedení Dopravního a energetického stavebního úřadu, který bude prvostupňový orgán pro vyhrazené stavby.
Cílem nového stavebního zákona a jeho novelizací byla především vidina zjednodušení celého stavebního řízení. Pojďme se společně podívat, zda se taková změna povedla. Prvním zjednodušujícím krokem je jistě sjednocení řízení o stavebním povolení a řízení o umístění stavby. Nově se tedy bude stavba v jednom řízení posuzovat z hlediska umístění, ale i povolení.
Dalším zjednodušujícím krokem je bezpochyby vydání jednotného enviromentálního stanoviska (JES). Toto závazné stanovisko má pokrýt a nahradit přes 20 správních úkonů, které jsou obsaženy v 9 zákonech (např. vodní zákon, zákon o ochraně ovzduší apod.). Toto stanovisko bude zahrnovat posouzení stavebního záměru a jeho vliv na životní prostředí. Zřízení jednotného enviromentálního stanoviska vrací za určitých podmínek do hry i ochranářské spolky. Tomuto tématu se však ve svém článku již věnuje kolega JUDr. Michal Bernard Ph.D. Tento článek taktéž naleznete na našich webových stránkách.
Za zmínku určitě stojí i odstranění stavebního „ping pongu“, kdy byl nově zaveden apelační princip. Pro stavebníka to znamená, že pokud proti rozhodnutí prvostupňového orgánu podá odvolání a odvolací orgán dojde k závěru, že je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, pak rozhodnutí sám změní. Odvolací orgán nebude celou věc vracet orgánu 1. stupně. Díky tomu bude řízení rychlejší a efektivnější.
Závěrem tohoto článku ještě musím zmínit digitalizaci, která by měla být časem spuštěna. Hovoří se o zavedení portálu stavebníka, který by měl ulehčit komunikaci stavebníka s úřady a také s dotčenými osobami. Tento portál by měl obsahovat informace o stavebních řízeních, stavebních úřadech či stavbách. Zatím však není jasné, kdy by tato digitalizace měla nastat.
V tomto článku jsem zmínila pouze některé z významných změn, ve skutečnosti jich zákonodárce připravil mnohem více. Je nutné mít na paměti, že až praxe nám ukáže, jak moc je nový stavební zákon včetně novelizací přínosný a zda opravdu urychlí celý proces.
Mgr. Zuzana Vondráčková