Flipování  je obchodování s nemovitostmi, kdy investor levně koupí podíl na nemovitosti (např. v dražbě či využije stáří či nevědomosti původních vlastníků), který následně prodá mnohem dráž, případně požaduje odkup podílů dalších spoluvlastníků za zlomek jejich hodnoty, nebo po dalších spoluvlastnících požaduje „nájem“ za užívání jeho části nemovitosti. Často se to děje u nemovitostí se složitějšími vlastnickými vztahy, kdy je více spoluvlastníků, z nichž se někteří ani nemusejí osobně znát.

Často se stává, že investor pak ostatní spoluvlastníky tlačí k prodeji jejich části nemovitosti pod hrozbou soudního sporu. V důsledku takového postupu jsou pak soudy zahlceny soudními spory, ať už na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví či na vydání bezdůvodného obohacení na základě neoprávněného užívání části nemovitosti.

Flipování není nelegální, využívá však mezer v zákonech a často nevýhodného postavení prodávajících či spoluvlastníků. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 1984/2018 ze dne 18.3.2019 cit.: „…poctivost představuje standard jednání v právním styku, spočívající zejména v povinnosti zohlednit oprávněné zájmy ostatních zúčastněných osob s tím, že čestné jednání předpokládá zachovávání povinností, jejich porušování či zanedbávání je naopak nečestné. Odchýlení se od příkazu "jednat v právním styku poctivě" by představovalo rozpor se zákonem, který může v některých případech představovat současně i rozpor s dobrými mravy. Ve vztahu k dobrým mravům lze poctivost chápat jako výjimečné pravidlo, které se aplikuje nad jejich rámec s tím, že jde o přísnější požadavek. Poctivost však není kritériem platnosti právního jednání (oproti dobrým mravům-srov. § 580 odst. 1 a § 588 o. z.) a z toho důvodu nezpůsobuje neplatnost právního jednání.“ Soudy se zabývají až otázkou, kdy investoři požadují vydání bezdůvodného obohacení, zpravidla u rodinných domů, kdy snižují investorovi jakožto žalobci požadovanou částku, nebo takovou žalobu zamítnou přímo pro její nemravnost. U žalob na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se pak soudy nedrží ceny obvyklé, ale přiznávají žalobci to, za kolik od původních spoluvlastníků koupil a přidají k tomu přiměřený zisk, tedy se jedná o částky řádově nižší, než kolik původně žalobce požadoval.

Jednání investora tedy není nezákonné, ani neplatné. Nicméně v případě takového sporu je nutné, aby postižení spoluvlastníci zachovali chladnu hlavu, nepodlehli nátlaku, nenechali se vystrašit hrozbou podání žaloby, případně se jí aktivně bránili.