Dosavadní přístup soudů k zástupci veřejnosti byl takový, že ten mohl pouze podat žalobu proti rozhodnutí o námitkách, které uplatnil proti opatření obecné povahy. Rozšířený senát NSS však uznal naši argumentaci a i s odkazem na tzv. Aarhuskou úmluvu uvádí, že neshledal žádný podstatný rozdíl, který by odůvodnil jiné zacházení stran přístupu k soudní ochraně, je-li dotčená veřejnost zastupována spolkem nebo zástupcem veřejnosti, sledují-li ve věcech územního plánování stejný účel, tj. zajištění účasti veřejnosti. A zatímco aktivní žalobní legitimaci spolkům přiznal již dříve Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 59/14, ohledně zástupce veřejnosti tak teprve nyní činí Nejvyšší správní soud k naší kasační stížnosti. NSS uvedl, že dotčení právní sféry nelze redukovat na dotčení vlastnických či jiných věcných práv. Zástupci veřejnosti tak lze při ochraně zájmů skupiny osob proti opatření obecné povahy v oblasti územního plánování přiznat dokonce vyšší legitimitu než spolku. Je zmocněn k podání námitky transparentně, výslovně jmenovanými občany obce, a při jejím projednání zastupuje ty, kteří uplatnili věcně shodnou připomínku. Dotčení právní sféry tak namítá jménem podstatné části obyvatel regulovaného území a námitka jím podaná má určitou výpovědní sílu.
Zde najdete Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 217/2015 - 182.