Novinky

Není všechno dotační podvod, co tak státní zástupce označí

Podařilo se nám dosáhnout pravomocného zprošťujícího rozsudku pro podnikatele, který byl obžalován z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Podle obžaloby měl uvést v žádosti o dotaci nepravdivé údaje týkající se zajištění spolufinancování projektu a také mělo dojít k nadhodnocení rozpočtu projektu. Soud dospěl k závěru, že žádné z tvrzených jednání se vůbec nestalo. Případu jsme se věnovali jako obhájci ustanovení soudem.

V médiích se často objevují kauzy zneužívání systému dotací k obohacování předem vybraných osob. V těchto kauzách figuruje zpravidla větší množství lidí, kteří vzájemně spolupracují k tomu, aby obešli systém hodnocení a rozdělování dotací. Není potřeba připomínat kauzy Davida Ratha, Alexandra Nováka, ROP Severozápad apod.  

Je samozřejmě zcela v pořádku, když orgány činné v trestním řízení odhalují, stíhají a k soudům posílají případy, kdy shromážděné důkazy vedou k závěru, že k trestné činnosti došlo.  Ovšem ne vždy, když se policie a státní zastupitelství domnívají, že k dotačnímu podvodu došlo, se tak skutečně stalo.

V námi řešeném případě byla konstrukce obžaloby velmi podivná. Tvrdila, že k dotačnímu podvodu mohlo dojít tím, že k žádosti o dotaci předložil žadatel smlouvu o půjčce, které podle obžaloby investování vlastních prostředků ze strany žadatele nezajišťovala. Státní zastupitelství ovšem zcela pominulo, že dotace se v konkrétním případě měla vyplácet až zpětně. Žadatel musel nejprve investovat vlastní prostředky, záměr realizovat a teprve po jeho fyzické kontrole by obdržel peníze z dotačního zdroje.  I pokud by tedy smlouva o půjčce v daném případě spolufinancování nezajišťovala, veřejné rozpočty by nemohly být zneužity. Maximálně by se nerealizoval záměr a dotace by nebyly vyplacena.

Obžaloba dále poukazovala na to, že podle policií opatřeného znaleckého posudku měly být reálné náklady na realizaci záměru o třetinu menší, než rozpočet předložený žadatelem. I v této části ale orgány činné v trestním řízení nevzaly do úvahy podstatnou okolnost. Tou bylo to, že výše dotace byla stanovena na základě výběrového řízení, kterého se účastnilo 8 subjektů. Všechny nabídly částky vyšší, než vítězná stavební společnost. Obžaloba přitom ani netvrdila, že šlo o zmanipulovanou soutěž a z žádného důkazu nevyplývalo, že by mezi zájemci k nějaké dohodě mohlo dojít.

V průběhu dokazování se ukázalo a tímto způsobem hodnotil situaci i ustanovený soudní znalec, že osobou nejvíce zranitelnou v dotačním systému je samostatný žadatel. Ten má zpravidla nejmenší odborné znalosti z oblasti projekční, rozpočtové, účetní, právní apod.  Je proto nucen platit za externí služby různým dotačním agenturám, které mu mají garantovat, že žádost o dotace bude v pořádku. Pokud však nastane jakýkoliv problém, dotační agentura žádnou odpovědnost nenese. Tak tomu bylo i daném případě. Žadatel byl stíhán za to, že do žádosti o dotaci uvedl nepravdivé údaje a že rozpočet byl předražený. Přitom žadatel pouze předával dotační agentuře podklady, které si vyžádala, ta zkompletovala žádost a poslal ji poskytovateli dotace. Ani agentura ani poskytovatel nikdy žadatele na žádnou chybu neupozornili a nedali mu mižnost, aby podklady opravil. Stejně tak dotační agentura organizovala veřejnou soutěž na stavební firmu. Pokud by mělo jít o zmanipulovanou soutěž, musela by do ní být agentura zapojena.

Jak již bylo uvedeno, případ skončil úplným zproštěním obžalovaných. Ti mohou nyní žádat o náhradu za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Finanční satisfakce jim ale těžko nahradí roky, když žili v obavě, že mohou skončit na mnoho let ve vězení. A protože o zahájení trestního stíhání s gustem informovala místní média, už nikdy se nezbaví nálepky těch, kdo byli zapleteni do dotačního podvodu.

Mgr. Vítězslav Dohnal, advokát